 |
| Radůza a akordeon |
To je síla projevu..Radůza...
.možná, že člověk časem pohne se...vzpomínám lásky co kdy měla jsem
Možná, že člověk časem ohne se
to aby blíž k zemi měl
a potom sám zemí stane se
a všecko, co kdy chtěl
Ó, Větře duj
každý můj
každý krok
a každý vdech
je jen Tvůj
při mně stůj
ještě mě chvíli nech
na ten mech
slunce dech
až kopce rozhrne
Bože můj, Bože můj
ať je vidím
jak poprvé
Štěstí hledá každý stvoření
každej chce lásku a klid
a možná, že bolest srdce přemění
jak vždycky chtěls´ ho mít
Větře duj...
Možná, že člověk časem ohne se
to, aby viděl věci líp
vzpomínám lásky, co kdy měla jsem
nebo chtěla mít
Větře duj...
